V sobotu jsme se v deštivém počasí vydali do Vršovic, kde nás čekal zápas proti úřadujícímu mistrovi ČR Slavii Praha. Přestože soupeřky měly proti nám nespornou výhodu, co se týče sehranosti, a rozhodně byly papírovým favoritem, šly jsme do utkání s odhodláním udělat co nejlepší výsledek a ideálně si odnést body. I přes to se nepovedlo úplně eliminovat celkem pochopitelnou předzápasovou nervozitu:
„Z utkání se Slavií jsem byla hodně nervózní, ale teď vím, že nebylo vůbec proč,“ popisuje své předzápasové pocity útočnice Lenka Horálková. Úvodní rozpačitost se nám ale povedlo setřást, a přestože se hra odehrávala spíše na naší polovině, dařilo se nám tlaku červenobílých odolávat a hrozit z brejků.
To platilo až do dvacáté minuty, kdy jsme poprvé inkasovaly. Hra i nadále probíhala v podobném duchu, Slávistky útočily více, ale nenechávaly jsme jim příliš místa, snažily jsme se napadat a rozbít jim jejich akce. Bohužel pro nás sešívaným těsně před poločasem vyšel trestný roh. Ve 37. minutě pak byla nařízena poměrně přísná penalta, kterou soupeř proměnil. V tu chvíli bylo celkem jasné, že na obrat už síly nezbydou, přesto jsme se stále snažily hrát.
„Řekla bych, že jsme hrály celkem vyrovnaný hokej, rozdíl byl v rychlosti rozehrávky a fyzické kondici. V tom měly soupeřky navrch, a proto se jim dařilo častěji dostávat do našeho obranného kruhu a vytvořit si více šancí, ze kterých byly i střelecky úspěšné,“ jmenuje Léňa herní prvky, které byly podle jejího názoru rozhodující. „Nám se naše útočné akce proměnit bohužel nepodařilo,“ lituje střeleckých pokusů i několika trestných rohů, kdy při žádném z nich neskončil balónek za zády slávistické brankářky.
V posledních pěti minutách Slavia ještě navýšila své vedení o dva góly, a tak na konci zápasu svítilo na tabuli – vzhledem k průběhu utkání poněkud kruté – skóre 5:0. Mrzí nás, že se nepovedlo zužitkovat alespoň jednu z našich šancí, i některým gólům soupeře by se při větší porci štěstí dalo předejít. Nicméně musíme přiznat, že soupeř byl lepší a zaslouženě si odnesl tři body. Nám nezbývá, než se ze zápasu poučit a dopříště se pokusit chyby postupně odstranit.
„Víme, na čem zapracovat. Důležité je, že jsme odcházely s hlavou vzhůru a s odhodláním to Slavii na domácím hřišti v jarní části sezóny vrátit,“ dodává Léňa ke svému hodnocení.
Zápasem proti Slavii pro nás končí podzimní část sezóny. Přezimujeme na šestém místě, na třetí příčku nám však chybí pouze tři body. Tabulka je celkově velmi vyrovnaná, hned za námi následuje Hostivař s pouhou jednobodovou ztrátou. Právě s Hostivaří na jaře hrajeme dvě utkání, nejsme tedy ještě ani v polovině soutěže. Stále je tak o co hrát a předpokládám, že boj o final four bude ještě zajímavý. Držte palce, ať do něj významným způsobem promluvíme i my. Nemůžeme také zapomenout na halu, kde se představíme po patnácti letech v nejvyšší soutěži, a tak pro nás představuje další z výzev letošního nabitého roku.
Závěrem bych chtěla poděkovat celému realizačnímu týmu a všem spoluhráčkám. Rozhodně také nesmím zapomenout na fanoušky, kterých se schází neuvěřitelné množství, a to nejen na domácí zápasy. Například minulý týden Edenu v hledišti dominovaly mnichovické barvy a za celý tým můžu říct, že si Vaší podpory velmi vážíme.
