Mnichovice x Litice 2:3, góly Janoušková, Staňková
Mnichovice x Praga 3:5, góly Fousková E. 3x
Sestava: Pažitková T., Svyščuk D., Staňková E., Mudrová A., Mudrová P., Svatošová J., Fousková L., Kučerová K., Pažitková V., Janoušková M., Fousková E., Pažitková B., trenéři Kotrč R. a Matějovská M.
Minulá sobota byla pro náš tým jako z hororu. Sice jsme měli sen zahrát si o třetí místo, ten však zůstal pouhým snem, a naopak se naplnily naše nejhorší obavy. Po jedné (navíc zkrácené) sezóně se s nejvyšší soutěží loučíme.
Vzhledem k ranní remíze Pragy s Hradcem jsme věděli, že pro postup do zápasu o bronz je potřeba porazit Litice alespoň o dva góly. Bohužel nám hned zkraje zápasu utekla protihráčka po mantinelu a bylo to 0:1. Litice hodně presovaly a zkomplikovaly nám rozehrávku, průběh zápasu byl ale vyrovnaný. Na úvodní gól soupeře se povedlo zareagovat Míše Janouškové z trestného rohu. Pak opět Litice odskočily, když zahrály úplně stejnou kombinaci, z jaké se trefila o chvíli předtím Míša. Po důrazu v kruhu srovnávala Eva Staňková. V tu chvíli chyběly dva góly, abychom proklouzli do zápasu o třetí místo. Bohužel naše neproměněná penalta a úspěšná dorážka soupeře nakonec znamenala prohru 2:3 a utkání o konečné páté místo.
V tom jsme se střetli s Pragou, se kterou jsme ve skupině remizovali 5:5. Praga posílila o reprezentační kapitánku Kateřinu Lacinou a konkrétně tato hráčka se stala první střelkyní zápasu. A bohužel pro nás na ni ještě v prvním poločase navázaly další tři spoluhráčky. Znáte to, jsou chvíle, kdy se nedaří vůbec nic a člověk jen bezmocně přihlíží a neví, co s tím. Po poločase jsme se trochu nadechly díky gólu Eldy Fouskové z rohu. Naneštěstí soupeř znovu odskočil na 5:1. To už bylo opravdu těžké dohánět, Pragovce stačilo zodpovědně bránit čtyřgólový náskok, my jsme musely akce vymýšlet a být aktivní. Hrály jsme i v šesti, v tu chvíli už opravdu nebylo co ztratit. Povedlo se nám dvakrát se prosadit z rohů, na konci kombinace pokaždé stála Elda, která tak zaznamenala hattrick. Na konci zápasu nás ještě ve hře podržela Terka Pažitková, která pokryla penaltu. Na vyrovnání už ale zbývalo je asi padesát sekund, a to bylo bohužel málo.
Celkové dva body sice působí dojmem, že jsme v soutěži opravdu neměli co dělat a právem sestupujeme, ale podle mého názoru to tak určitě není. Kromě zápasu se Slavií, která celé lize už roky dominuje a letos si nepřipsala jedinou porážku, jsme prohráli vždy maximálně o dva góly. Dva zápasy jsme musely zvládnout v počtu osmi lidí, s věkovým průměrem téměř čtyřicet let a s dvěma zápasy z předchozího dne v nohách. I tak jsme vybojovaly bod s Hradcem (škoda, že to nebyly tři) a potrápily Rakovník, kde nás potopila střelecká impotence i pořádná dávka smůly (tyč a břevno). I remíza s Pragou byla škoda, a prohra s bronzovým týmem soutěže o jeden gól také není žádná ostuda. Spousta hráček hrála extraligu poprvé a poprala se s tím velmi statečně. Až na poslední zápas s Pragou si myslím, že jsme hrály podle svých možností a že to nevyšlo, je možná daň za nesehranost a chybějící zkušenosti, které dohromady jako tým snad brzy nabereme. Zkrácená verze soutěže bohužel nedovoluje se rozehrát a každá chyba vás může opravdu bolet, což je situace, kterou je z pozice nováčka velmi náročné ustát. V příští sezóně tak znovu zabojujeme v první lize, abychom opět mohli trápit ty nejlepší.
- Pažitková
