Při prvním letošní turnaji Benjamínků byl znát dlouhý vánoční odpočinek a přibraná kila cukrů a tuků. Z hráčů čišela ještě vánoční pohodička a přinutit je dnes k běhu nebo dokonce sprintu byl pro hecující rodiče těžší úkol než obvykle.
Ale to byl jen takový vánoční úvod. Po prvních zápasech se výkony začaly zvedat a postupně přibývaly přesné přihrávky a góly.

Na nedělním turnaji 12.1.20120 jsme dopoledne postavili dva týmy po pěti dětech a odpoledne ještě třetí, se stejným počtem hráčů.

Tým Gepardů rostl zápas od zápasu a běžné byly i výsledky 6:4. Sice průběh zápasů jak na houpačce, ale góly padaly. Kapitánskou pásku si dnes zasloužil Vojta Mánek, i když každý z hráčů dal alespoň jeden gól. Stačí dobře pokládat hokejku a Eliška i Pavel skórovali z nádherných otoček. Poslední zápas o umístění jsme prohráli jen díky nejasným a vybledlým čárám na staré palubovce Hagiboru, takže své bodové konto Vojta B. již nerozmnožil. Ale díky Káje v obraně se ani soupeř moc nechytal.

Tým Jaguárů od začátku vsadil na týmovou hru, pevnou obranu a rychlé brejky. Trochu utekl začátek, ale v soubojích o umístění to již fičelo. Vzádu to jistili sourozenci Malinovi, v útoku bojovala Anička. Ani po vystřídání tým neztrácel odhodlání a Justýna nebo Míša našli své pozice. Konečné boje ukázaly stále stoupající výkony našich hráčů.

Odpolední Pumy už pak jen řádili nad dalšími soupeři. Ve skoro rodinném týmu byla hlavní osa na bratrech Šubrtových, kteří kombinace trénují v obýváku a na hřišti se najdou i poslepu. Tuto dvojku kluků doplnil druhý klan, tentokrát holky Valerie a Zorka, které bojovaly jako lvice. Vzrůstem nejmenší Klára tento tým doplnila a bylo znát, že na hřišti nemá sourozence. Adam se sice snažil jí servírovat míčky přímo před bránu, ale zpracování se nedařilo. Hra byla i tak jednoznačná, postupnými kombinacemi kluci zatlačili soupeře a holky výborně sekundovaly. Opravdu musím moc pochválit Zorku, která po prvním gólu pochopila, že ani kluk o hlavu větší nemusí mít její respekt. Také Valka se postupně osmělovala a prala se o míček víc a víc. I Bára se postupně zlepšovala, pochopila, kam má jít. Až lépe natrénujeme zpracování míčku, bude to super.
Dnes musím všechny děti pochválit za obrovské nadšení a bojovnost. Občas se nějaká přihrávka nepovedla, občas jsme se na hřišti jen tak toulali, ale to nadšení ze hry a ta dobrá nálada dnes byla cítit jak z dětí, tak i z rodičů a všichni i my trenéři jsme dnes odjeli z Hagiboru nabiti pozitivní energií.

Turnaj za námi, medaile na krku, ale nesmíme se spokojit. Od pondělí zase tréninky a je stále co zlepšovat.
Další turnaj je skoro za měsíc a bylo by super, kdyby děti ukázaly ostatním týmům, jak se zlepšily a pořádně soupeře prohnaly. Takže pořádně trénovat a 8.2.2020 se znovu sejdeme na Hagiboru, za co největší účasti mnichovických šampiónů.

Text: František Buršík, Jakub Šubrt
Foto: Jakub Šubrt, Michal Jirsík